Nebojte se přenechat superhrdinství jiným a naslouchejte svým potřebám

Autor: Kateřina Hejnová (sociální pracovnice, Mezipatro)

 

Možná si pod vlivem všemožných výzev k šití roušek, nabídek dobrovolnictví a motivačních novinových článků, oslavujících celé řady hrdinů pandemické situace, nejen zdravotníků v první linii, ale i všech ostatních, kteří se angažují v pomoci druhým, říkáte, že toho neděláte dost. Karanténa bývá nezřídka prezentována jako příležitost, jak projevit mezilidskou solidaritu, posílit rodinné vztahy a produktivně pracovat sami na sobě. Vždyť i v minulosti
se v době karantény urodila celá řada mimořádných věcí a sociální odloučení dalo vzniknout mnoha převratným dílům a myšlenkám – kupříkladu Shakespeare napsal Krále Leara a Isaac Newton objevil zákon gravitace.

 

Více času stráveného doma ovšem v praktickém světě neznamená, že máte více volného času. Mnoha lidem naopak povinnosti přibyly, protože musí kromě práce zastávat také péči o děti a o jejich vzdělávání. Desetitisíce lidí přišly o práci a všemožně se snaží balancovat životní náklady s nulovým příjmem a hledáním nového zaměstnání. Pro spoustu lidí je současná epidemiologická situace natolik psychicky náročná, že se uzavírají sami do sebe více než kdykoli předtím. Tisíce lidí investují veškerý svůj čas do boje s nemocí.

 

 

O tom, jak může být stávající situace náročná, vypovídá i teorie životních událostí T. H. Holmese a R. H. Raheho. Tito američtí psychologové seřadili zátěžové události v životě dospělého podle míry stresu, jakou může na jedince mít. Jsou mezi nimi mimo jiné vážné onemocnění, ztráta zaměstnání, změna zdravotního stavu člena rodiny, změna finančního stavu nebo také změna životních podmínek a zvyklostí. Jestliže se jednotlivé události řetězí, míra stresu narůstá. Čím vyšší je výsledná hladina stresu, tím vyšší je i míra psychické zátěže, riziko ohrožení a nutnost dbát o sebe a své potřeby.

 

Odborníci radí, abychom se v první řadě řídili tím, co v této náročné době bytostně potřebujeme, a nezapomínali na to ani ve světle toho, co je nám předkládáno. Není špatně, když napínáte veškeré síly k tomu, abyste zvládli dění doma, péči o děti a nemocné členy domácnosti nebo práci z domova. Není špatně, když se neangažujete v šití roušek
a nevypomáháte seniorům v okolí. Není špatně, když nepovažujete karanténu za úžasnou příležitost k seberozvoji a namísto toho pociťujete únavu, výkyvy nálad, úzkosti nebo jiné obtíže. Každému z nás byla do vínku dána jiná míra odolnosti vůči stresu a zátěži, a není v našem zájmu ani v zájmu aktuální situace, abychom své síly přepínali.

 

Jak odolat mediální masáži i vlastním očekáváním a řídit se vlastními potřebami?

 

1. Nebojte se požádat o pomoc. Kontakty na dostupné krizové linky pro děti i dospělé najdete na blogu Domu tří přání zde a zde.
2. Nemějte výčitky svědomí, že neděláte dost. Děláte možná právě tolik, kolik v danou chvíli zvládnete.
3. Dopřejte si odpočinek.
4. Každý se s nastalou situací vyrovnává po svém, nespěchejte na sebe a dopřejte si odstup od aktuálního dění.
5. Buďte sami k sobě i ke svým nejbližším, kteří také nejspíš dělají maximum, co v danou chvíli svedou, laskaví.