Cesta do Domu tří přání

Text: Kateřina Brokešová
Foto: Tomáš Princ

 

Do Domu tří přání mě přivedla náhoda. Hledala jsem zařízení pro svou odbornou pedagogickou praxi v rámci studia na VŠ. Díky absolvování praxe v Klokánku jsem věděla, jakým směrem se chci ubírat, a proto jsem hledala organizaci, která by naplňovala mé přesvědčení pomáhat dětem, které to mají v určitých ohledech složitější. A tak jsem se stala dobrovolníkem v Centru pro děti Mezipatro, kam jsem chodila děti pravidelně doučovat a následně přijala i nabídku pomáhat v keramické dílně.

 

 

Protože mě velmi oslovila všudypřítomná přátelská atmosféra a přála jsem si  pokračovat ve spolupráci s Domem tří přání i po ukončení školního roku, kdy už  nadále nebylo potřeba pomáhat dětem s učivem, napadlo mě, poohlédnout se po pořádání nějakého tábora nebo podobné akce už v průběhu prázdnin. Získala jsem doporučení obrátit se na kolegyně z Domu Přemysla Pittra pro děti, které pravidelně organizují letní tábor.

Shodou okolností se pár dní na to konalo tradiční grilování na zahradě Domu Přemysla Pittra.

Tady jsem se mohla seznámit se všemi členy týmu, a ačkoliv jsem téměř nikoho neznala, bylo to příjemné posezení. Nějakým způsobem mně nikdo nedal možnost nezapadnout. Nakonec jsem odjela na letní tábor spolu s téměř všemi vychovateli z Domu Přemysla Pittra a byl to týden nabitý zážitky a legrací. Utvrdila jsem se v tom, že pracovníci této organizace jsou odborníci na svém místě.

 

Krátce na to mě oslovila Míša Hanykýřová, vychovatelka z Domu Přemysla Pittra, jestli bych se nepřidala k nim do vychovatelského týmu. Nabídku práce jsem vůbec nečekala a  netušila jsem, jak jedno rozhodnutí poslat email vedoucí Centra pro děti Mezipatro ohledně dobrovolnictví nakonec povede k nabídce pracovní pozice.

 

Tím, že jsem se mohla za ten čas působení v Domě tří přání postupně se všemi seznámit a načerpat pozitivní energii všech týmů, nebyl pro mě nástup na vychovatelskou pozici takový skok do neznáma. Naopak, celé se to dělo přirozeně a jsem vděčná za příležitost být součástí organizace, která dává VŠEM možnost si přát.

 

Kateřina Brokešová na letním setkání týmu.

Zahrada pro duši, příspěvková organizace © 2024