Rok 2020 očima vedoucích našich center

Jaký byl rok 2020 očima vedoucích našich center? Přečtěte si shrnutí a zamyšlení nad rokem 2020.

 

Text: vedoucí center
Foto: Tomáš Princ 

 

Centrum pro rodiny Delta

 

Tento rok jsme začali v novém složení, neboť naše centrum doplnila v roce předešlém kolegyně Lucie Dolínková. Zpočátku roku jsme také plánovali nový projekt, který jsme se chystali spustit, jen co by nám vyšla jedna grantová podpora. Staré židovské přísloví praví „Chceš-li pobavit Hospodina, vyprávěj mu o svých plánech“.  Toto přísloví se beze zbytku naplnilo skrze pandemii COVIDu 19.  Grantové řízení bylo zastaveno a plány na zaučování nové kolegyně byly rázem pozměněny.

 

Na jaře jsme byli nuceni naše služby pozastavit či částečně poskytovat v online podobě. Ačkoliv jsem si na začátku roku přál, abychom o tomto roku mohli mluvit jako o roku bez větších změn, stal se pravý opak. Museli jsme hledat nové formy poskytování služeb, částečně pracovat z domova a přizpůsobovat se tomu, co jsme ani v nejmenším neplánovali.

Do toho proběhlo stěhování naší služby a zabydlování se v nových prostorách. Takto zpětně viděno, rozhodně toho nebylo málo.  Ohlédnu-li se dnes za rokem 2020 v Centru pro rodinu Delta, vidím nejen velké změny, ale i skvěle fungující tým, který nejen změny vydrží, ale je schopen se jim rychle přizpůsobit.  Minulý rok tak ukázal, velké nadšení, sounáležitost a flexibilitu. O to více jsem za své kolegy rád a na naši službu a celou organizaci náležitě hrdý.

 

Mgr. Michal Kniha,
vedoucí Centra pro rodiny Delta

 

Centrum rodinné terapie Horizont 

 

Uplynulý rok byl pro Centrum rodinné terapie Horizont mnohým stejný, mnohým novým, jako nejspíš pro většinu. Stejný zůstal naší klientelou rodin s výchovnými obtížemi, duševním onemocněním či konfliktem coby průvodním jevem rozchodu a rozvodu, rovněž zůstal stejným osvědčenými způsoby naší práce a chutí se vzdělávat a učit se od sebe navzájem, zkušených odborníků a našich klientů, abychom mohli svou prací prospět co nejužitečněji. Nový personálně (uvítali jsme tři nové a skvělé kolegyně), a formou práce, která se po dobu jarní karantény stala distanční, tedy takovou, která neumožňuje se setkat tváři v tvář.

 

Po dobu podzimních omezení, která stále trvají, se už setkávat můžeme a je to tak věru lepší. Neboť k práci na harmoničtějším rodinném soužití patří úsilí. Úsilí chtít něco změnit, odvahu něco změnit, a leckdy i ochotu někam dojet a něčeho se aktivně účastnit. Kéž tomu tak bude moct být i v nadcházejícím roce.

 

Mgr. Kamila Mrkvicová,
vedoucí Centra rodinné terapie Horizont

 

Centrum pro děti Mezipatro

 

Rok 2020 v Centru pro děti Mezipatro prověřil naši schopnost adaptace. Změn bylo totiž mnoho. Zdá se však, že jsme obstáli. Přestěhovali jsme centrum na Prahu 5, prošli jsme personální obměnou v týmu, přizpůsobili jsme se koronavirem pozměněnému fungování světa, konzultacím v rouškách a kreativně jsme se vypořádali i s novou poptávkou po realizaci našich služeb v online prostředí. To vše se dělo při plně obsazené kapacitě centra.

 

Poděkování patří mým kolegyním a kolegům, lektorkám skupinových programů a všem z řad dobrovolníků, kteří zůstávali navzdory veškerým změnám flexibilní a optimističtí a vůči své práci odpovědní. Věnovali se dále klientům osobně, nebo v případě potřeby i po telefonu a online. Rok 2020 nás naučil mnoho nového, co jistě ještě zúročíme v roce nastávajícím.

 

Mgr. Karolína Pražáková,
vedoucí Centra pro děti Mezipatro

 

Krizová pomoc dětem Šestka

 

Rok 2020 bych pro centrum Krizové pomoci dětem Šestka nazvala „překážkovým během“. Ačkoliv vlivem koronaviru se čas dost zastavil nebo alespoň zpomalil, událo se toho opravdu mnoho a vše u nás s koncem roku nabralo spád. Pokusím se stručně ony překážky vyjmenovat: změna ve vedení centra, obměna týmu, 1. vlna koronaviru, zdlouhavá rekonstrukce, vybavování prostor, 2. vlna koronaviru atd., atd.

 

Když se tedy na konci roku ohlížím přes rameno, tak se mi chce vlastně pořádně otočit ke všemu čelem, posadit se a užít si to, jak byl ten rok živý a proměnlivý a jak jsme zvládli vše přeskákat.

 

Mezi tím vším se nám podařilo uspořádat skvělý tábor, který si děti mohly mezi vlnami koronaviru užít doslova plnými doušky. Úspěšně jsme absolvovali a zúročili nové vzdělání v oblasti krizové intervence, podpořili jsme děti na jejich nelehké cestě životem a pomohli jim se připravit na další výzvy.

 

No a co jsme letos nestihli? To přece doběhneme příští rok.

 

Za báječný tým KP6,
Dominika Kemrová, Dis.
vedoucí Krizové pomoci dětem Šestka

 

Dům Přemysla Pittra pro děti

 

Jako každoročně, je i letos na řediteli zařízení ohlédnout se, zavzpomínat a zhodnotit, jak uplynulý rok „jeho“ centrum žilo. Je to pro mě úkol spojený letos s loučením. Úkol, který není snadné zařadit do denního „kolotoče“, který se nemůže za celý rok ani na chvíli zastavit. V současné době je náročné nalézt skulinku, ve které se může vedoucí Domečku zastavit a poodstoupit. Pokusím se proto jen o krátké a stručné zavzpomínání.

 

Od jara letošního roku se zajišťování běžného provozu Domečku potýkalo s náročnými okamžiky, které přináší život ovlivňovaný pandemii Covid-19. Přes urputnost tohoto „potížisty“ se díky disciplinovanosti celého týmu a pozitivnímu myšlení všech na Domečku podařilo celý rok zvládnout bez nutnosti Domeček zavřít. V létě došlo k celkové výmalbě a oživení Domečku, nastoupila nová paní uklízečka (Petra Voříšková), která důsledně dvakrát v týdnu zajišťuje pořádek v celém domě. Došlo také k reorganizaci dispozice v prostorách ambulance. Oddělilo se zázemí – kancelář + kuchyňka a prostor běžně přístupný pro klienty Domečku. Podařilo se zajistit injektáž suterénních prostor, a dokonce se závěrem roku i dodělání zednických prací souvisejících s injektáží na jaře. Opravená, spíš vizuálně, jsou také vrata a branka. Velký kus práce se udělal díky dobrovolníkům a aktivitě vychovatelů na obou zahradách, díky za to a věřím, že v tom budeme pokračovat i následujícím roce.

 

Letos k nám také přijelo nové auto. Děkujeme za něj, postupně jsme si zvykli a využíváme ho naplno. Zásadní skutečnost, která letos Domeček také provázela, byl dlouhodobý personální podstav.

 

V roce 2020 jsme na Domečku pracovali s dětmi, které přišly v důsledku zanedbávání, syndromu CAN-fyzického i psychického týrání, zneužívání, útěku z domova v důsledku špatného zacházení, odmítnutí vrátit se domů do rodiny po hospitalizaci v PL, v důsledku dlouhodobého rodičovského konfliktu, ale také proto, že o ně neměl náhle kdo pečovat, ať už došlo k úmrtí pečující osoby, nebo náhlému a dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu. Několik dětí se bohužel domů už vrátit nemohlo a jsou umístěny v DD anebo do něj směřují, jsou ale děti a rodiny, které u nás svůj problém zvládli opracovat dobře a rychle, nyní už využívají pouze ambulantní podporu, ať už v KP6 nebo v jiném centru Domu tří přání, či mimo nás. Po celý rok aktivně spolupracujeme s Krizovou pomocí dětem Šestka a hodnotíme tuto spolupráci jako přínosnou a zásadní. Děkujeme týmu KP6 za podporu nejen dětí, ale i našeho týmu v době personálního podstavu a podporu při zajišťování aktivit pro děti v době pandemie.

 

Celkově považuji tento rok za náročný, ale dobře zvládnutý. Přeji Domečku, aby se mu i nadále dařilo a byl stále vyhledávaný pro to, jak se v něm s dětmi a rodinami pracuje, přeji všem, kteří v Domečku pracují anebo pracovat budou, aby byli spokojení, měli možnost se rozvíjet profesně i lidsky a byli stále takovou dobrou a spolehlivou partou, jakou nyní jsou. Děkuji za chvíle strávené na tomto místě a za všechna setkání, která tu proběhla. Hodně štěstí v následujícím roce.

 

Karolína Balcarová (za tým DPPD a za sebe),
ředitelka Domu Přemysla Pittra pro děti