Text: Mgr. Miroslava Flemrová
17. listopad 1989 je pro mnoho lidí už jen dnem volna. Pro ty z nás, kteří jsme jej prožili a byli jsme ve věku, který nám umožnil chápat realitu konce 80. let, je to ale jeden z nejvýznamnějších mezníků v životě.
Pro nás z neziskové sféry je to významný svátek i proto, že bez 17. listopadu 1989 by neziskový sektor neexistoval. Občanská společnost, jíž se cítíme být významnou součástí, se zrodila právě tento den. Za více než 30 let prošel neziskový sektor neuvěřitelným vývojem – od dob nadšeného zakládání a improvizace přes léta legislativního, ekonomického a etického zakotvení až k profesionalizaci posledních let.
I dění v roce 2020 ukázalo, že nejrůznější akutně vzniklé a existující neziskové projekty zvládly na jaře i nyní na podzim velmi rychle reagovat na situaci kolem koronaviru. Někteří koordinují dobrovolnickou pomoc pro seniory, jiní zajišťují počítače pro distanční výuku, další pečou dobroty pro zdravotníky.
My v Domě tří přání jsme na jaře ze dne na den přešli do online prostoru, poskytovali jsme konzultace po telefonu nebo prostřednictvím obrazovek monitorů, zůstali jsme s našimi klienty a jejich rodinami, protože jejich potřebnost nouzový stav posílil.
To je jedna z největších deviz neziskových organizací – jsou operativní, umí rychle hledat a nacházet řešení na aktuálně vzniklé potřeby společnosti, lidé v nich jsou tvořiví v prošlapávaní nestandartních cest, nenechají se odradit tím, že něco nejde. Někdy přinášíme zbytku společnosti nepříjemná a těžká témata, klademe důležité otázky, na které zejména mocní tohoto světa těžko hledají odpovědi. I to je role neziskových organizací.
Moc nám všem přeji, abychom i v dalších letech žili ve společnosti, která bude smysl neziskového sektoru chápat, povede s ním dialog a nebude jej zatracovat jako zbytečnost. Ve společnosti, která se zrodila v listopadu 1989.